Lidová architektura Českého ráje

… po stopách roubených stavení!

Typické lidové stavby v Českém ráji jsou roubená stavení obdélného půdorysu se zděnou hospodářskou částí ...

 

Mezi základní znaky lidové architektury v Českém ráji patří:

 

  • půdorys stavení  má tvar obdélníku, „T“ či „L
  • střechy jsou sedlovépolovalbové pouze u některých objektů od poloviny 19. stol.
  • sklon střechy se pohybuje v rozmezí 40 - 45°
  • orientace hřebene je rovnoběžně s delší stranou domu
  • výška okapní hrany střechy je min. 0,5 m pod úrovní parapetů štítových oken
  • vchod je vždy z okapní strany domu
  • štíty jsou symetrické, opticky oddělené od přízemí dřevěným bedněním či lomenicí, v případě omítaných štítů římsou nebo profilací v omítce
  • okna jsou obdélná, na výšku, dělená, tvaru „I“ či „T“, do kříže, na 6 polí; při „T“ dělení s poměrem stran cca 2:3, při dělení na šest polí s třemi horními tvaru čtverce s poměrem stran cca 3:4 až ojediněle 1:1, šířka oken 0,7-1,2 m, po rekonstrukcích se vyskytují trojdílná okna
  • umístění vikýřů je pouze jako součást vstupního rizalitu nebo nad vstupem
  • komín je umístěn v blízkosti hřebene střechy
  • počet oken ve štítu nikdy nepřesahuje počet oken v přízemí, případně v patře.

 

Fotogalerie lidových roubených stavení Českého ráje

 

Stavení mají zděné části z řádkového zdiva, jak jinak než z pískovcových kvádrů cca 20 30 cm širokých. Toto zdivo je buď režné, či omítané, ba dokonce jen bílené vápnem, žřídka i barevné. Štítová stěna má v průměru 4,58 m na šířku, avšak hlavně v okolí horské řeky Jizery, můžeme nalézt i budovi širší, poměr šířky ku délce je v rozmezí 1:21:4.
Jako běžným poznávacím prvkem je asymetrické nasazení střechy na přízemí, které tak tvoří kryté zápražíStřecha mívá sklon kolem 45°. A původní a typickou krytinou jsou převážně došky nebo šindel. Sřecha přesahuje í u štítů i stěn. Vikýře se neobjevují, pouze výjimečně jako shozy z půdy pro dopravu sena. Čelo takového vikýře je v jedné rovinně s obvodovou stěnou objektu. Pod přesahem střechy bývá pavlač, jakožto komunikační prostor ke komorám v podkroví.
Podkroví stavení byla původně hospodářská, následně byla zobytňovaná u štítu, kde bylo možno doplnit okna. Případně docházelo k obývání i komor na pavlači, pokud to umožnila konstrukční výška.
Štíty jsou bedněny širokými prkny svisle, šikmo nebo kombinovaně do složitějších lomenic zpravidla se středním svislým polem, jeden z ukazatelů zámožnosti majitele, viz.: Dlaskův statek v Dolánkách (obr.1) u Turnova, roubená chaloupka v obci Buda (obr.2) či Kopicův statek u Kacanov (obr.3). Laťování spár bývá provedeno hladkými nebo vyřezávanými latěmi. Hlavní hospodářské budovy jsou mnohdy větší než obytný dům.

 

První polovina 19. století do počátku 1. světové války

Právě v tomto období vzniká řada stavení z cihel zděných domů, které jsou typickým prvkem pro český venkov. Jde o omítané domy, kde byla fasáda členěna kordonovými pásky, kolem oken v omítce se objevují šambrány.
Okna jsou obdélná, často s dělením do „T“. V této době se začínají objevovat polovalbové střechy. Dalším typickým prvkem pro toto období je rizalit, čož je kolmý trakt umístěný zhruba v polovině, případně v třetině domu, předstupující o několik centimetrů někdy i o jeden metr před stěnu budovy. V něm jsou, zpravidla v ose, umístěny vstupní dveře, je protažen až do roviny střechy a prosvětluje tak podkroví. Hřeben rizalitu bývá převážně ve stejné výšce jako hlavní hřeben domu, často však o několik centimetrů níže. Podkroví bývá obytné s nadezdívkou maximálně do výšky okenního parapetu.
Snižuje se sklon střechy na zhruba 40°, nejčastější krytinou jsou pálené nebo cementové tašky, v oblasti Maloskalska a Podkozákovska se dále objevuje břidlice. Stodoly v tomto období jsou převážně pilířové s rámovou výplní a prkenným svislým bedněním.

 

Období mezi světovými válkami

Polovalba je typickým prvkem v architektonice tohoto těžkého období, v různých podobách a obměnách se vyskytuje na všech štítech, kromě klasického štítu je přítomen opět rizalit.
U oken se zmenšil poměr mezi výškou a šířkou, ale až na výjimky zůstává obdélný na výšku. Avšak pomalu a jistě začíná mít, tato architektonika, spíše městský charakter.


Období od 2. světové války do 70.let 20.století ...


Dochází k vybudování nových zemědělských objektů v rámci kolektivizace zemědělství.
Velikost a né vždy vhodné umístění nových objektů silně narušuje přirozený ráz krajiny Českého ráje, čím hezčí místo v obci - tím větší kravín :-)

Necitlivými rekonstrukcemi staveb lidové architektury docházelo k jejich poškozování, objevují se trojdílná okna a nevhodné přístavby, nerespektující proporce těchto staveb. Jako střešní krytina se začíná uplatňovat eternit.
Větší, převážně střediskové obce, jsou narušovány výstavbou dalších objektů, jakými jsou obchody s plochými střechami, několikapodlažní bytové domy ničící obraz vesnice. Avšak poskytuje domov mnoha rodinám ... bych rád dodal ...

 

Od 70.let 20.století do současnosti


Je stavěno, tak jako v jiných částech naší vlasti, tak i na území Českého ráje, řada rodinných domků nerespektujících ráz venkovské zástavby ...
Štíty domů nemají žádný řád. Domy jsou často patrové, půdorys je čtvercový se sedlovými, valbovými či stanovými střechami - s typickým náhodným uspořádáním oken bez jakékoli snahy respektovat členění fasád venkovských domů.
Tímto dochází k vetšímu či menšímu poškození venkovského prostoru především v Mašově a Pelešanech, které jsou součástí Turnova, dále v Hrubé Skále-Doubravici, na Babylonu a Prašivci, ve střediskových obcích: na Vyskři, Blatech, v Libošovicích, Mladějově, Všeni, Koberovech, Vesci a Malé Skále.
V posledním období, s poklesem zájmu o zemědělskou půdu, dochází k výstavbě izolovaných objektů v místech bez návaznosti na tradici - tedy na původní grunt! V jednotlivých oblastech CHKO Český ráj se objevují různé konstrukce a s tím i různé proporce domů, převažují různá členění štítů, různé typy střech atd ...