Geologie Českého ráje

...od mořského dna k činným sopkám a skalním městům!

Led, sníh, voda a vítr.
Hlavní to přírodní umělci, kteří mění tvář skal. Ale nejsou to jen změny teplot, jsou to i rostliny, houby a živočichové. Postupně osídlují skalní útvary a narušují jejich celistvost ...

                                                                      (Příhrazské skalní město)

Z geologického hlediska je Český ráj tvořen několika geologickými formacemi. Úplně nejhlouběji nalezneme krystalinikum s fylity, vápenci.

Nad nimi leží melafyry s nádhernými acháty, ještě o něco výš jsou vulkanická tělesa, ale to, co je hlavní a určující slovo pro celý Český ráj, jsou pískovce - původně písečné duny na dně druhohorního moře, jsou v Českém ráji uloženy někdy až v 300 m mocných vrstvách ...

Představme si, že Českým rájem šla jedna mohutná vrstva pískovce. Působením nejen těchto činitelů, eroze atp. se skály začaly osamostatňovat, poté začal fungovat další mechanizmus vzniku. Tomu se říká povrchové zpevnění. Principem je, že když na skálu dopadá déšť nebo sníh, rozpouští částečky hornin. Kromě pískovce, je to i křemen - vznikají roztoky, které pronikají na okraje skal, kde se odpařují. Když proniknou až do dolních partií skal, dojde ke vzniku solí. A sole mají tu vlastnost, že při krystalizaci vytvářejí tlaky, které se zhruba pohybují ve stovkách atmosfér. Sole při krystalizaci odlupují, odtlačují zrnka křemene a vznikají různé drobné útvary, (viz obr.), solné zvětrávání je při jejich tvorbě velmi důležité. Ale naopak v horní části skal se sráží opál. Opál je mikrokrystalický, amorfní křemen, a ten obrňuje povrchy skal. Je to dokonalý přírodní mechanismus, antagoniozmus, že tytéž roztoky obsahují opál, který zpevňuje povrchy skal, a sole, které je ničí.
Skály ubývají vytvořením se odlučných spár - tzv. Exfoliačních šupin. Jedná se o cibulkovité otvory - skála se odštípne a padá dolů do údolí ...

                                      (Železité inkrustace v pískovci ve Vlčím dole v Příhrazském skalním městě)

Rozmanitost skalních útvarů v Českém ráji je obrovská, jsou různě exponované k slunci, ovlivňuje je různorodá vegetace, viz.: flora Českého ráje. Tento mechanismus vytváří to, čím je Český ráj tak specifický.
Pro nás je to harmonická krajina, ale ze světového hlediska je to obrovské množství mikrotvarů tohoto reliéfu na velmi malém území ...

 

Monumentální skalní města

  • Druhohory: Kvádrové pískovce, vzniklé utvrzením naplavených písečných dun do druhohorního moře - jsou základem všech 12 skalních měst Českého ráje!
  • Třetihory: Důležitou roli měla sopečná činnost, právě vytékající láva rozlámala a nadzvihla písečné sedimenty a modelovala okolní krajinu - a že třetihorních sopek v Českém ráji bylo a jsou doposud - co vrch, to původem sopkou jest :-) Jmenujme si Káčov, Mužský, Zebín, Kozákov, Horka, Trosky a mnoho dalších! Nezapomeňme také také na nánosy říčních štěrkopísků, pocházejících z tohoto období, jenž často leží vysoko nad dnem dnešního údolí.
  • Čtvrtohory: Z tohoto období pocházejí nánosy říčních sedimentů včetně reliktů spraší, suťových plášťů a smíšených svahovin, jenž sem byly naváty v průběhu dob ledových v dobách ledových.
  • V současné době převládá zvětrávání a odnos - tedy určitě chápete ZÁKAZ jakékoliv seberealizace v podobě rytí svých jmen či podobizen do skal!

 

Každá skála má svůj osobitý tón.
Vzniká tak, že pískovec odráží světlo, je to přírodní druh zrcadla, takže se protější skály a různé částí údolí v sobě zrcadlí ...

Geologický vývoj tu vytvořil podivuhodnou kombinaci velkolepých skalních měst s třetihorními sopečnými vyvřelinami různých tvarů - viz mnohými zvaný symbol  Českého  ráje - Trosky, jedinečný vypreparovaný dvojsopouch z olivinického nefelenitu. Dalšími výraznými neovulkanity jsou vrcholy Mužský - na obrázku uměle vytvořená jeskyně, kterou v zimním období zdobí ledové krápníky a dokonce i stalagmity - další třetihorní sopkou je pověstmi opředená Vyskeř.

Území CHKO je bohaté na sesuvy. Nejznámější lokalitou je Dneboh, kde došlo ke zničení osady Kavčina v roce 1926 - a vzniku tzv.: Tančícího lesa.

V neděli 27. června 1926 mezi 8 a 14 hodinou se do pohybu dalo asi 3 mil. metru kubických zeminy na ploše cirka 14 hektarů, délka sesuvného území byla přibližně 400 m, šířka až 500 m, průměrný sklon porušeného svahu 10° až 12° - vše důsledkem deštivého jara téhož roku s více jak 339 mm srážek - pískovcové vrstvy leží na málo propustných slídovcových vrstvách (jíl) a mechanickým odvětráváním skal vzniká suť, která s celkovou váhou lesních porostů působí tlakem na nakloněnou rovinu slídovců. Díky vydatnému podmáčení tak došlo k sesuvu celého svahu - němými svědky celého obrovského sesuvu stávají právě přeživší stromy ve svahu, které se v důsledku pohybu svahu položily a v pozdější době vlivem přírodních zákonů začaly opět růst kolmo vzhůru. Díky stromům se lesu začalo přezdívat Tančící les (na snímku, cit. - zdroj)

Svědkem byl také můj prastrýc JUDr. Jindřich Chotěbor, jehož zápis ve  Dnebožské kronice  je zde.

Svahové deformace jsou patrné především podél hrany od Drábských světniček po Krásnou vyhlídku.

(Měsíční údolí na svahu Kozákova)

Další lokalitou je severozápadní svah nad osadou Podhájí (Modřišice, Olešnice, Turnov), v prostoru mezi Mašovem a Rokytnicí (Hrubá Skála) a dále především na levém břehu Jizery mezi Malou Skálou a Turnovem.

Lokalitou bohatou na sesuvy je i okolí hradu Trosky.

 

Pseudokrasové jeskyně

Bloky kvádrových pískovců se boří do měkkého podloží prachovců. Rozšiřováním puklin při vyklánění skalních bloků vznikají pseudokrasové jeskyně ...

 

Nejznámější z nich je jeskyně Sklepy pod Troskami s délkou chodeb přes 150 m a také Ondříkovický pseudokrasový systém. Nachází se v k. ú. Ondříkovice a Frýdštejn. Jde o vzájemně propojený soubor tří ponorů a jednoho pramenného vývěru v jeskyni Bartošova pec ve vrstvách turonských vápnitých a slínitých pískovců.            (Ondříkovický pseudokrasový systém v Bartošově peci)