Příhrazské skály

... Přírodní rezervace Příhrazské skály!

Příhrazské pískovcové skalní město je názornou ukázkou skalního města, v SZ části nad obcí Dneboh skály z pískovcového masivu vystupují jen částečně, avšak v hlubokých kaňonech místních potoků, v údolích Krtola a Vlčí důl nalezneme vysoké skalní věže, jeskyně, skalní brány a dokonce i skalní hřiby ...  

  • Rozloha:  519,3 ha
  • Kde:  Středočeský kraj, mezi obcemi Dneboh, Olšina, Mužský, Příhrazy, Zakopaná a Srbsko
  • Vyhlášeno:  vyhláškou Správy CHKO Český ráj č. 3/1999 ze dne 24.5.1999
  • Nadmořská výška:  239 (u rybníku Oběšenec) - 463 m n. m. (vrch Mužský)
  • Počet skalních věží:  178 - symbolem je skalní útvar Kobyla (na obr.)
  • Předmět ochrany:  komplex skalních měst s třetihorními vulkanickými tělesy a s přirozenými a polopřirozenými lesními komplexy.

(Drábské světničky - Příhrazské skály, Mužský (463 m) a vesnice Dneboh)

Z pohledu geomorfologického Příhrazské skály leží v Příhrazské vrchovině, která je součástí Vyskeřské vrchoviny.

V Příhrazském pískovcovém skalním městě naleznete na 178 skalních věží! Nacházejí se hlavně v kaňonech místních potoků pramenících pod vrcholem Mužský - nejvyšším to bodem, původem třetihorní sopkou. Ale také v údolích - Krtola a ve Vlčím dole, obě údolí jsou mimo turistická značení a terén je zde velmi neprostupný, ba dokonce mne osobně připomínají divočinu Aljašských rozměrů :-) V těchto údolích nalezneme skalní brány, skalní hřiby, různá skalní okénka, jeskyně, žlábkové škrapy a železité inkrustace.

(První ranní paprsky v oblačném moři pohledem na Lanclovu vyhlídku)

Čelo této tektonické kry - Příhrazských skal je známo sesuvy půdy, k nejznámějšímu sesuvu došlo 27. června roku 1926 nad obcí Dneboh, došlo k zániku části obce Kavčina a ke vzniku tzv. Tančícího lesa - viz.: Geologie. Na území se nachází řada archeologických nalezišť (např. Krtola, Drábské světničky, Klamorna, Hynšta, Staré Hrady a Valečov). Symbolem Příhrazských skal je skalní útvar Kobylí hlava.


Flóra

V území převažují lesní porosty s vysokým podílem přirozených lesních společenstev. K nejhodnotnějším patří reliktní bory na vrcholech skal, zakrslá xerotermní doubrava na spraši na Starých Hradech a suťový les s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) pod vrcholem Mužského. Cennou a výjimečnou lokalitou i v rámci celé CHKO Český ráj je ostrov stepní vegetace s kavylem Ivanovým (Stippa joannis) na skalní plošině Hrada. Z dalších pozoruhodných teplomilných druhů roste na Drábských světničkách skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).
V inverzních roklích se vyskytuje vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) i státem přísně chráněný a kriticky ohrožený vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum).

 

Fauna

Žije zde 87 druhů obratlovců (24 z nich je zvláště chráněných). Tradiční hnízdiště zde má výr velký (Bubo bubo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). Do poloviny 50. let zde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus), v současné době zde opět hnízdí. Novým druhem je tu od roku 1985 krkavec velký (Corvus corax). Nepravidelně územím protahuje lejsek malý (Ficedula parva).

Velmi dobré podmínky tu nachází vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) např. v jeskyni Krtola. V roce 1999 tu bylo arachnologickým průzkumem potvrzeno 97 druhů pavouků, nejvíce druhů na skalních temenech a v jejich okolí. Jako nejcennější druh z nich je hodnocen Frontinellina frutetorum (druhý doklad v Čechách).

 

Skalní hrad Drábské světničky

 

 

Skalní hrad Klamorna

Oblast dnešní Klamorny byla již pravěkým hradištěm - osídleného po celé 10.století. Ve středověku, nejspíše počátkem 13. století, zde byl založen skalní hrad, přestavěný v 30. letech 15. století, avšak nedlouho nato opuštěn. Písemné zprávy o něm mlčí. Jeho zbytky byly poškozeny odlámáním části skal. Před hradem naleznete do skály vysekanou studnu.  Hrad se zkládá ze čtyř světniček - ve dvou z nich nalezneme i kamenné stoly. Klamorna a Drábské světničky byly využity ke konci husitských válek nejspíše ve funkci strategických opěrných bodů.


Přímo u hradu u odbočky červené turistické značky na Klamornu, nalezneme ruiny kdysi obrovského a prosperujícího statku. Doložen je k roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 vlastnil usedlost rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl. Zachovala se z něj brána, zbytky zdí několika obytných a hospodářských budov, ve skalách tesané sklepy.

 

 

Pravěké hradiště Hrada

 

Hradiště Hrada se rozprostírá na rozloze 15 ha nad obcí Dneboh nedaleko Klamorny a Drábských světniček. Tvořil jej dodnes patrný 250 m dlouhý hlinitý val, který je široký 2 -5 m a vysoký až 2 m. - zpevněno palisádou a opatřeno dřevěným ochozem. Prvními archeologicky dokázanými obyvateli byl Lid s kulturou lineární keramiky (šárecký stupeň) z mladší doby kamenné (neolit), dále pak kultura s vypíchanou keramikou taktéž mladší doby kamenné, poté lidem kultury nálevkovitých pohárů v celém jejím průběhu v pozdní době kamenné (eneolit). Dalšími obyvateli byl lid  kultury s kanelovanou keramikou v pozdní době kamenné.

Hradiště bylo významným, patrně pro celou oblast středního Pojizeří v mladší a pozdní době bronzové, kdy jeho obyvateli byl lid lužických popelnicových polí. V tomto období pravěku bylo hradiště poprvé celé opevněno, i společně se sousední lokalitou Klamorna.

Hradiště Hrada bylo osídleno i v pozdní době halštatské a v době laténské - V blízkosti hradiště Hrada a Klamorna, došlo k nálezům žárových pohřebišť, která se datují do stejného období jako osídlení lokalit kulturou lidu lužických popelnicivých polí. Bylo objeveno asi 70 hrobů s chudou výbavou, polovina hrobů byla popelnicová.


Nálezy jsou pozoruhodné - 150 sídlištních jam, pozůstatky obydlí i dalších objektů, ale také šokující  nález polozemnice, v níž byly objeveny lidské kosti sedmi jedinců, nesoucí nejen známky násilí, ale i stopy po pečení, ořezávání a rozbíjení. Dalším zajímavým nálezem je kostra mladého muže, nalezeného v jedné z jam, který byl fyzicky postižen (podle deformace kostí kulhal). Jeho lebka byla oddělena od kostry a ležela vedle ní. Po stranách lebky ležely bronzové spirálky. Ve stejné jámě se našly kameny, parohová palice a keramika. (cit.a více.: archeolog.cz)

 

Skalní hrad Staré Hrady

Pozůstatek skalního hradu Staré Hrady se nachází nad vsí Příhrazy. Jedná se o jeden ze šesti středověkých opevněných hradů Příhrazské vrchoviny. Nedochovaly se o něm žádné písemné zprávy ani původní jméno. Svou strategickou polohou se podílel na kontrole území klášterských cisterciáků podél řeky Jizery mezi Mnichovým Hradištěm a Turnovem.
Podle nálezů úlomků keramiky v prostorách kde stával, odvozujeme vznik na dobu mezi 13. až 14 století - kdy jsou postaveny i blízké okolní skalní hrady Drábské světničky, Klamorna, Hynšta s kterými vytvořil za husitských válek společnou pevnostní soustavu. Dodnes jsou patrny příkopy, několik tesaných trámových kapes i část tesané světnice. Na jižním skalním úpatím se nachází tesaná studna s odhadovanou hloubkou na 65 m!
 

Skalní hrad Hynšta

 

Hrad Hynšta, který se však Hynšta původně ani nejmenoval, byl založen ve 13. až 14. století v oblasti Příhrazských skal. Je to malý skalní hrádek vytesaný do skalního bloku a zbytek byl dostavěn ze dřeva. V 17. století se zde ukrývali stoupenci bratrské víry, proto se jedna z místností nazývá Modlitebna - 8x7m.
Z dřevěné části se nic nedochovalo. Z hradu tak můžeme dnes vidět jen jednu větší vytesanou světničku se středním pilířem, která je přístupná dlouhou vstupní chodbou, před hradem je vidět náznak nádvoří. Celou pevnost tvořilo kdysi 5 skalních plošin oddělených navzájem znatelnými příkopy s přitesanými skalními stěnami. Většina je obehnána hlubokými nepřístupnými stržemi. Hynšta tak nadále zůstává jedním z tajemných míst Příhrazských skal.


Jeskyně Krtola a údolí Krtola

  • Délka:  40 m
  • Nadmořská výška:  367 m.n.m.
  • Osídlení:  -1300 až -1000 let: popelnicová pole lužická - lužická kultura, -1000 až -750 let: popelnicová pole lužická - slezskoplatěnická starší (slezská)
  • VELMI CENNÁ LOKALITA - PROSÍM CHRAŇME JI!

(Panorama Turnovska z Příhrazských skal nad vsí Příhrazy - v pozadí Všeň a Jěštědsko-kozákovský hřeben)

 

Mužský - 463 m n.m.

Stářím 19 mil.let je Mužský (463 m) nejstarší pravou sopkou Geoparku Český ráj, jejíž aktivitu si lze ověřit při pohledu na odkrytou skalku - s mírným odstupem jsou dobře patrné náznaky zvrstvení sopečného materiálu, který se uklání ve směru od vrcholu Mužského po svahu dolů.
Na vrcholu nalezneme mohylu (na obr.) věnovanou padlým v prusko-rakouské válce ze dne 28. června 1866. Z vrchu se nám nabízí kruhový panoramatický výhled na celý Český ráj, České středohoří, Máchův kraj, Jizerské hory, Krkonoše, Tábor, Mladoboleslavsko a dokonce i na Krušné hory či severní okraj Prahy!

Čedičová skála byla časem odkryta selektivní erozí, čehož bylo v minulosti využito pro těžbu bazaltu, dodnes je patrný jižní a západní lom. Právě po těžbě zůstal v pravé části lomu asi 7 m dlouhý prostor připomínající jeskyni. V zimním období se zde setkáváme s ledovými stalaktity i stalagmity - viz foto. Svahy Mužského jsou známé svými třešňovo-jablečnými sady či zde pořádanými Tábory lidu - viz album.

Fotogalerie a o Mužském podrobněji ZDE

 

Studený průchod

Další dominantou Příhrazských skal je Studený průchod - 125 m  dlouhá průchozí štěrbina mezi skalními bloky (viz.: Fotogalerie). Výška skalních bloků je 15 m!

Teplota uvnitř průchodu je mnohem nižší než v okolí, v letních měsících se pohybuje kolem 10 st., sníh se zde drží mnohem déle než v jiných částech Příhrazských skal.

V roce 1866 došlo nad ní k vystavění rakouské dělostřelecké baterie, která měla za úkol střežit silnici z Mnichova Hradiště na Turnov. Přístupný je celoročně po modré či červené značce ze Dneboha či od restaurace Na Krásné vyhlídce.

 

Vlčí důl

Až 40 metrů hluboký kaňon na samém okraji Příhrazských skal na hranici s Žehrovskou oborou. Na samém údolí nalezneme hojné lesní tůně a při SV konci údolí - kde se důl rozšiřuje a je ukončen masivním skaliskem, je dokonce rašeliniště! Vlčí důl je známý skalními branami, okénky, žlábkovými škrapy a železitými inkrustacemi.

Videoprohlídka Příhrazského skalního města od Drábských světniček, přes Studený průchod, Lanclovu vyhlídku a Kobylu :-)

Hlavní strana