Historie Českého ráje
... od lidu popelnicových polí k popelnicím v rekreačních střediscích!
Víme, že zdejší kraj byl osídlen již před 50 000 lety ve starší době kamenné. Další nálezy dosvědčují téměř nepřetržité osídlení. Střídaly se zde různé kultury, až někdy před 4.tisíci let tu vznikla hustá síť sídel lidu popelnicových polí. Právě ten zde začal se stavbou opevněných sídlišť hlavně ve skalách. Příkladem jsou malebné Drábské světničky a skalní převisy - v Měsíčním údolí na Kozákově, zde mohli navázat na sídla lidu s nálevkovitými poháry. I další kultury zanechaly stopy na různých místech kraje, pronikli sem Keltové, Germáni a asi v 6.století našeho letopočtu Slované ...
Slované budovali pevná a mohutná hradiště zvláště v Prachovských a Příhrazských skalách (obr.hrad Klamorna), dochováno do dnes.
Sídlili zde příslušníci kmene Charvátů a po sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců se dostalo naše území v druhé polovině 12.století do rukou Markvaticů. Rozvětvený a mocný to rod s lvicí v erbu, postupně se rozdělil na pány z Vartenberka, z Valdštejna, ze Zvířetic, z Michalovic.
Právě roku 1144 byl v Klášteře nad Jizerou založen cisterciánský klášter, jehož mniši spolu s mladoboleslavskými johanity upevňovali v průběhu 13.století feudální poměry.
Vznikají první města - na tzv.: ,,zeleném drnu", jakožto převážně kolonizačního založení - s pravidelným velkým náměstím - tržištěm a z něho vybíhajícími ulicemi, samozřejmě bylo v tomto období dobudována řada vesnických sídlišť a do dnešní doby nedoznala větších změn ...
- Mladá Boleslav: 1130
- Turnov: 1272
- Mnichovo Hradiště: 1279
- Jičín: 1293
- Sobotka: 1318-1322 (na obr.)
Období velkolepých královských hradů
- Mladá Boleslav (slovanské hradiště, založené koncem 10. století, polovina 13.století - královský hrad)
- Brada (založen kolem pol. 13. stol., nejstarší zprávy jsou z let 1241–1263)
- Valdštejn (kolem roku 1260 pány z rodu Markvarticů)
- (prý už ve 12.stol.) Veliš
- Kost (založen před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn, viz.:obr.)
- Rotštejn (založen krátce po polovině 13. století šlechtici z rodu Markvarticů)
- Kumburk (zříc. hradu Markvarticů z poč. 14. stol.)
- Bradlec (hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce)
- Valečov (založený na poč. 14. stol., rozšířený v 15. stol.)
- Zvířetice (založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem)
- Hrubá Skála (založen kolem r.1350 Hynkem z Valdštejna)
- Trosky (koncem 14.století - Čeňkem z Vartenberka)
- Hrubý Rohozec (založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska)
- Zbirohy (založen na počátku 13. století)
- Frýdštejn (zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století)
- Vranov (založený na poč. 15. stol.)
- Pařez (pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403)
- Nebákov (hrad vznikl zřejmě již koncem 13.stol.)
Dodnes se zachovaly nejstarší památky z tohoto období, kromě zmíněných hradů:
- románský kostelík v Mohelnici nad Jizerou (z 3. čtvrtiny 12. stol.viz:obr.)
- část věže kostela v Železnici (vystavěn někdy na přelomu 12. - 13. století)
- klášterní portál v Klášteře Hradišti nad Jizerou v gotickém stylu (z poloviny 12. století)
- kostelíky ve Vlčím Poli (12. stol.), v Jičíně sv.Ignác (poč.14. stol.), Nepřívěci (14. stol.), v Přáslavicích (14. stol.), v Nudvojovicích (z druhé třetiny 13. stol.), Železnici (okolo roku 1200)
- velmi cenné jsou i barevné vitráže z oken hradní kaple na Kosti a z kostela v Nadslavi
- torzo plastiky Oplakávání Krista z původního kostela v Sobotce
- soudní kniha města Jičína z roku 1361
Období husitských válek
Před vypuknutím navštívil Bakovsko a Mnichovohradišťsko Mistr Jan Hus - vyšetřoval zde údajný zázrak.
Významnými husiskými ideology byli Zdislav ze Zvířetic a Jan z Jičína, avšak zdejší šlechta až na malé vyjímky (Bartoš a Bernat z Valečova) držela na území Českého ráje katolictví a hleděla si územních zisků. Tak tomu bylo např. u Čeňka z Vartemberka a Hynka Krušiny z Lichtemburka. Fary v kraji byly i nadále obsazovány katolickými kněžími.
Avšak po průchodech husitských vojsk - 1420 Orebité, 1424 Jan Žižka z Trocnova je zaznamenán konec klášterů :
- 30.dubna 1420 - cisterciánský v Klášteře Hradišti nad Jizerou
- 1421 - johanitský i minoritský v Mladé Boleslavi
- v březnu 1424 - dominikánský v Turnově
Pozemků se ujala šlechta, samozřejmě i katolická - tehdy vznikla nejstarší dochovaná literární památka z Českého ráje - přepis a překlad části Bible včetně Šalamounovy Písně písní, které pořídil kolem roku 1430 na Kosti kněz Ondřej Figuli.
Války poznamenaly kraj i v následujícím období - vláda Jiřího Poděbradského a obou Jagelonců - na Veliši (na obr.) byla dokonce ukrývána kompaktáta!
Sídla katolických pánu byla několikrát obléhána Jiříkovými vojsky, zvláště pak rod Házemburků, avšak Kost si udržela pověst nedobytného hradu!
Roku 1468 vtrhly do Pojizeří hordy Lužičanů, vypálily i Turnov a Mnichovo Hradiště, naštěstí je zastavil Jindřich Kruhlata z Michalovic.
Konec 15.století - období klidu, hospodářského a kulturního rozvoje!
- Známé rody: Šelmberkové, Trčkové z Lípy, Krajířové, Valdštejnové, Vartenberkové, Lobkovicové a mnoho dalších feudálů - povyšují další vsi na městečka a města, staví pivovary: z roku 1307 pivovar Dětenice, z roku 1564 pivovar Svijany.
- Jsou zakládány rybníky, podporují cechy atp.
- Díky bratrské tiskárně v Mladé Boleslavi, založené roku 1518, je vydána Klaudiánova Mapa země české!
Je to doba velkých přestaveb gotických pevností na velkolepé renesanční zámky, či dostaveb nových renesančních částí.
Příkladem jsou: Hrubý Rohozec, Kost, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Staré Hrady o tento renesanční rozmach se zasloužili v hojné míře Italové a to také ve městech:
- radnice v Mladé Boleslavi či v Turnově
- hřbitovní brána a Morový sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou (na obr.)
- kostely v Turnově, Přepeřích a v Sobotce
- Valdická brána v Jičíně
- domy na jičínském náměstí
Z výtvarného umění si jmenujme - kromě malířských a sochařských prvků ve výzdobě uvedených hradů a zámků - jsou to různé kancionály a grudály, z nichž vynikají mladoboleslavské, graduál Janíčka Zmilelého z Písku z roku 1509, sobotecké, lomnické a další...
Neopomeňme náhrobní desky s erbovní výzdobou či s figurami rytířů, jejich paní a děti - kostel Maří Magdaleny v pozdně gotickém slohu v Sobotce (na obr.), nebo kostel svatého Václava v Samšině.
Známé osobnosti té doby ...
- Mnichovo Hradiště - kolem roku 1558 se zde narodil významný botanik a lékař Adam Zálužanský, dále tu žil vynikající politik Václav Budovec z Budova.
- Mladá Boleslav - zde působila řada předních činitelů jednoty bratrské, kromě jiných i Jan Blahoslav.
Od konce 16.století nastává pomalá, leč o to důkladnější rekatolizace, v tomto kraji prováděná hlavně Lobkovici.
17.století - Mladá Boleslav se stává královským městem!
Roku 1600 se stává Mladá Boleslav jako jediná v širém okolí královským městem (na obr.). Mladá Boleslav je středem Boleslavského kraje - což odpovídalo tehdejší rozloze Českého ráje, jen jeho východní část patřila už do Hradecka.
Nacházejí se zde rozsáhlá konsolidovaná šlechtická panství s prosperujícími městy, vrcholí zánik drobných rytířských státečků.
- Lobkovické katolické Kostecko - obklopené statky - budoucích vůdců stavovského povstání
- Mnichovo Hradiště a Zásadka v rukách Václava Budovce z Budova
- Svijany v rukách Jáchyma Ondřeje Šlika
- Veliš patří Matyáši Thurnovi
- Pecka patří Kryštofu Harantovi z Polčic a Bezdružic
- Jičínsko a další panství patří Albrechtu Janu Smiřickému
20.léta 17.století - osobnost Albrechta z Valdštejna
Získává jedno panství za druhým.
Vytváří vévodství frýdlantské Jičín se stává hlavním městem Českého ráje. Vyrůstá zde univerzita, biskupství. Slavní Italové Nicolo Sebregondi, Giovanni Pieroni, Andrea Spezza a další staví zámek, kostel sv.Jakuba, jezuitskou kolej, novoměstský kostel, špitál, lodžii v Libosadu, klášter ve Valdicích spojený čtyřřadou alejí lip! Dochází k revitalizaci a ke změně vzhledu celé krajiny.
V Jičíně prosperují řemeslné dílny, razí se mince, působí zde známý finančník Jakub Baševi. Albrecht samozřejmě zasahuje i do jiných vévodství.
Turnov je konečně sjednocen, doposud se o něj dělili majitelé Hrubé Skály, Svijan, Hrubého Rohozce.
Je to opravdu Šťastná země - Terra felix, neboť doposud je celý kraj ušetřen válečných událostí, bohužel ne však nadlouho ...
Období hrůz třicetileté války
Roku 1634 dochází k chebskému vraždění.
Švédové obsazují Kost a Hrubou Skálu, stávájí se jejich útočištěm, odkud si jezdí pro výpalné!
Neméně krutí jsou i císařští.
Vypalují panské dvory, vsi, města, roku 1643 vzplál téměř celý Turnov i Mnichovo Hradiště.
Nové rody na scéně ...
Po Valdštejnově smrti (25. února 1634 byl v Chebu zavražděn), dochází k výměně majitelů jednotlivých statků. Synovci Maxmiliánovi zůstává hodně: panství Hrubá Skála, Svijany, Mnichovo Hradiště. Ostatní části - vévodství frýdlantského - získávají nové majitele:
- Desfoursové: Hrubý Rohozec, Malá Skála, Semily
- Černínové: Kost
- Morzinové: Lomnice nad Popelkou
- Šlikové: Veliš, Staré Hrady, Kopidlno
- Tiefenbachové: Jičín, Kumburk
Dochází k důsledné rekatolizaci, již Valdštejn usazuje v Jičíně jezuity a staví pro ně gymnázium i seminář, do Valdic povolává kartuziány.
Roku 1651 vzniká v Turnově františkánský klášter. Do měst a vesnic se vydávají misionáři, mnohdy nechybí i násilné střety, jsou doprovázeni totiž vojskem. Odpor obyvatel se projevuje emigrací, ale i vzpourou, jako roku 1629 na Hruboskalsku či 1668 na Semilsku.
Druhá polovina 17.století - změna krajiny Českého ráje
Po polovině 17.století zanikají na císařský rozkaz některé hrady, aby nebyly zneužity nepřítelem pro svou obranu.
V ruiny se mění: Bradlec, Kumburk i Veliš - Kost se podařilo Černínům zachránit.
Rekatolizace je šířena i jinak než formou násilí, církev se snaží ovlivnit prostý lid výtvarným uměním, slovem, hudbou.
V kraji působí skladatel Václav Karel Holan-Rovenský a také kantor Jiří Ignác Linek z Bakova nad Jizerou.
Staví se barokní černínský komplex v Kosmonosích - podílejí se zde: F.Caratti, F.Ceresola, D.Agostini, C.B.Maderna a G.B.Alliprandi (na obr.).
Vznikají nádherné barokní kostely - jmenujme: Popovický, Ostruženský, Velišský - stavěný Anselmem Luraghem. Ale také prosté kaple: Matheyho Loreta u Veliše, Boží hrob v Drahorazi, kláštery: např.kapucínský v Mnichově Hradišti.
A nepřehlédnutelné, do Českého ráje patřící, poutní kapličky: kaple později barokní kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, kaple sv. Maří Magdaleny na Zebíně u Jičína, kaple sv.Anny na Vyskři (na obr.)
Krajina Českého ráje dostává nový ráz, z dílen kosmonoských Jelínků, ale i z jiných dílen místních kameníků jsou po mezích umísťovány desítky plastik, soch, pomníků doplněné zasazením našeho národního stromu lípy! (na obr.okolí Hrubé Skály) Názornou ukázkou nám budiž dnes už bohužel nestojící Semtinská lípa, nezoufejme, vedle ní už roste nová :-)
Za pozornost stojí Morový sloup v Bakově nad Jizerou z roku 1729, nebo Kalvárie v Sedlišti z roku 1765, či Křížová cesta na Vyskeř z roku 1825. Staré kostely dostávají nový háf včetně barokní sochařské a malířské výzdoby - zásluhou mj. Jelínků či malířů Hertlových z Turnova.
V letech 1666-1680 staví Černínové další ze symbolů Českého ráje - lovecký zámeček Humprecht (na obr.) u Sobotky.
Počátkem 18.stol. je M.A.Canevallem přestavěn mnichovohradišťský zámek. Roku 1843 v u Jičína na vrchu Čeřovka vzniká stejnojmenný zámek s krásnou rozhlednou. Za pozornost stojí i hospodářské stavby: Matheyho špejchary ve Střevači a ve Vokšicích, dvůr Valdštejnsko u Turnova, Kopicův statek u Kacanov, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova ...
Sochařskou výzdobu dostává hradní most na Valdštejně. Mistrovská díla místních tesařů z této doby vidíme ve všech obcích, dřevěné zvonice všech typů: Osek, Samšina, Všeborsko, Rovensko pod Troskami, Sobotka. Nechybí ani větrné mlýny: Sobotka, Veliš, Rohatsko u Dolního Bousova.
18.století ... hladomor!
Hospodářsky končí prosperita cechovní výroby, zemědělská výroba je nedostatečná - po opakovaných neúrodách vypuká po roce 1770 skutečný hladomor.
Avšak turnovské kamenářství a skelná výroba recesi odolávají a své výrobky vyvážejí daleko do zahraničí...
Zemi nepřidávají od poloviny 18.stol., četná válečná tažení a v roce 1775 je kraj zasažen dvěma vlnami selského povstání. Cenné jsou zápisky v městských kronikách, na farách, ale i lidové kroniky, z nichž vynikají zápisky Josefa Dlaska z Dolánek u Turnova nebo Cejnarova kronika z Frýdštejna a jsou nám tak smutným avšak pravdivým svědectví této nelehké doby ...
Období josefinských reforem
Rušení klášterů - což postihlo mj.: mnichovohradišťské kapucíny, mladoboleslavské minority i valdické kartuziány - z Valdic byly roku 1785 přeneseny ostatky Albrechta z Valdštejna do hrobky v kapli sv.Anny v Mnichově Hradišti!
Roku 1784 se Jičín stává sídlem úřadů bydžovského kraje, Bydžovsko bylo roku 1751 odděleno od hradeckého kraje, Mladé Boleslavi zůstal kraj zachován.
Panství opět mění své majitele:
- Od roku 1710 drželi Jičín Trauttmansdorfové.
- V roce 1747 Semily získal rod Caretto-Millesimo.
- Kostecko drží Netoličtí z Eisenberka.
- Roku 1802 kupuje Maloskalsko Franz Römisch.
- Roku 1821 Valdštejnové prodávají Hrubou Skálu Aehrenthalům a poté Svijany Rohanům, nechávají si v Českém ráji jen Mnichovo Hradiště.
19.století - rozvoj manufakturní a průmyslové výroby
Kromě tradičního kamenářství a sklářství v Turnově a okolí, ale také tkalcovství v Kosmonosích (od roku 1763), či ve městě výrobků z orobince v Bakově nad Jizerou, vznikají kartounky v Turnově a v Mnichově Hradišti.
Rozrůstá se perníkářská výroba v Lomnici nad Popelkou, vzkvétá ovocnářství, dodnes významné jabloňové a třešňové sady v okolí Mužského (na obr.), Lažan, Libošovic atp.
Budují se tzv. Císařské silnice, rozšiřuje se síť českých pošt.
Ve 40.letech 19.stol. dochází k zostření třídních bojů, jenž vyúsťují v první stávky - Josefodol, Turnov ...
Český ráj hrál také důležitou roli v dobách národního uvědomování
Počátky národní obrození ovlivnili turnovský rodák V.F.Durych, významný jazykovědec a historik, a F.F.Procházka z Nové Paky, vydavatel starých českých knih.
Důležité bylo založení Kastránkovy tiskárny v Jičíně kolem roku 1815 - vydávaly se zde nejen úřední tisky a jarmareční písně, ale i noviny či knihy.
Nejvíce se však o prosazení a rozšíření myšlenek českého národního obrození v Českém ráji zasloužil libuňský jemnostpán Antonín Marek - sám psal verše, překládal a spolupracoval na velkém slovníkovém díle svého učitele a přítele Josefa Jungmanna, vytvořil české filozofické názvosloví a podporoval všechny vlastenecké akce, soustředil kolem sebe okruh učitelů, kněží a dalších vlastenců z celé oblasti Českého ráje.
Podařilo se jim pozdvednout úroveň základního školství a českého ochotnického divadla - mj.: v Turnově již počátkem 19.století, ve 20.-30.letech 19.stol.se začalo hrát i v Mnichově Hradišti, v Sobotce, Jičíně, ba dokonce i v některých vesnicích.
Období vrcholí revolučním rokem 1848 - ve zdejších městečkách a vsích vznikají národní gardy - pilně se šíří český tisk.
Vedle Antonína Marka se objevuje mladý semilský rodák František Ladislav Rieger, bratři Jan a Emanuel Arnoldové a jiní ...
První polovina 19.století - dotváření obrazu našich měst a vesnic ...
Po požárech dostává empírovou podobu část Sobotky a Železnice.
Vyrůstají další krásná roubená stavení: v Příšovicích, Přepeřích, Žďáru, Vesci, Sobotce, Markvarticích ...
Na Malé Skále je budován Römischův Pantheon.
Lexové z Aehrenthalu získávají Hrubou Skálu a Valdštejn.
V roce 1841 doktor Antonín Šlechta zakládá Lázně Sedmihorky.
Druhá polovina 19.století - 1866: prusko - rakouská válka
Válka zde zanechala jako trvalou nejen řadu pomníčků - u Mnichova Hradiště, na Mužském, u Libošovic ... ale i kostnici v Kbelnici u Jičína.
Prostý venkovský písmák Jan Rulc ze Sobotky zachytil svými slovy tuto smutnou a krutou dobu:
,,Nejsmutnější den byl pro nás diváci 30.června odpoledne a 1.července, dyž začali přivážet raněný Prušáci a Rakušany, přátele a nepřátele, na jednom voze přítel s nepřítelem. Oba naříkali na bolesti, některej byl bledej jako stěna, některej už umíral a některej byl už mrtvej a krev kapala z vozů..."
Po válce následovalo rakousko-uherské vyrovnání, které pozvedlo vlnu odporu v Čechách - mohutné tábory lidu koncem 60.let 19.století se staly politickou školou široké veřejnosti. Jeden z nejvýznamnějších odporů byl 12.června 1868 na Valečově, a i ten skončil zatýkáním a odsouzením některých účastníků, velký vliv měla radikální skupina vedená v Českém ráji knížetem Rudolfem Thurn-Taxisem - sdružená kolem časopisu Boleslavan.
- Roste průmysl - kartounky, textilky, v Mnichově Hradišti se začíná vyrábět průmyslově obuv, v Jičíně je v roce 1888 založen strojírenský podnik, významné jsou cukrovary - Mnichovo Hradiště (na obr.), Dolní Bousov aj.
- Celý Český ráj je propojen sítí železničních tratí, nejstarší je trať Pardubice - Turnov z roku 1857, turnovsko-kralupská dráha z roku 1865 atd.
- Příbývá počet českých škol: lesnické učiliště v Bělé pod Bezdězem, jičínský učitelský ústav, tkalcovská škola v Lomnici nad Popelkou, šperkařská umělecká škola v Turnově, sochařsko-kamenická škola v Hořicích, sklářská škola v Železném Brodě.
- Množí se spolky: Sokol, čtenářské besedy, hasičské sbory, spolky ochotnické, pěvecké sbory, hospodářské ...
- Zakládají se první muzea: 1861 v Jičíně
- Velký význam mají regionální noviny a časopisy: jičínský Krakonoš, turnovské Pojizerské listy, mladoboleslavský Boleslavan, Jizeran a Mladoboleslavské listy.
Z náhodných pobytů letních hostů vzniká trvalý zájem o turistické poznání kraje!
Hruboskalsko, Prachovské skály, Příhrazsko objevuje stále více a více lidí, tento trend se drží dodnes :-)
Vznikají turistické spolky - s tím spojené - vydávání turistických průvodců, značení turistických tras a budování turistických zařízení, tisknou se první pohlednice ...
Kniha o Českém ráji vyšla poprvé v roce 1930 - padesát barevných dřevorytů s textem Josefa Pekaře, Karla Vika a Zdeňka Wirtha.
Období 2.sv. války ...
I na Českorájském obyvatelstvu se negativně, na podzim roku 1938, podepisuje Mnichovská zrada - aby také ne, když se okraje Turnovska, Semilska a Novopacka staly státními hranicemi!
Společnost byla velmi znechucená, není divu, že narůstal odpor proti nastupujícímu fašismu - a to v podobě ilegálních hnutí, organizovaných sokoli, hasiči, komunisty, učiteli, ale také válečnými veterány či prostými občany ... bohužel, neobešlo se to bez trestu - desítky lidí bylo zatčeno, mnoho statečných popraveno.
Toto období je, tak jako v jiných částech Evropy, tragické pro Židovskou komunitu, v Českém ráji nejvíce zastoupenou v Turnově, kam po nuceném odstoupení Sudet nacistickému Německu v září 1938 uprchlo mnoho Židů z Liberce, Jablonce i dalších míst, píše se o více jak 600 lidí! Na sklonku roku 1942 a v lednu 1943 byli všichni Židé z Turnova internováni na zámku v Mladé Boleslavi, následně deportováni do Terezína a většina z nich 20. ledna dále do Osvětimi, do Turnova se jich vrátilo devatenáct ...
Ale i mezi nežidovskými občany mnohokrát došlo k zatýkání, mnoho statečných bylo popraveno, hrdinové jako strýc mého otce Karel Otta z Mnichova Hradiště utekli k Britskému královskému letectvu mj. k nejznámější 311.bombardovací peruti pod velením podplukovníka Karla Klapálka, kde bojovali za svou vlast! - za vlast, ve které po r.1948 nemohli žít!
Mnoho lidí z Českého ráje skončilo v koncentračních táborech či na nucených pracích, v Rovensku pod Troskami zahynuli stateční parašutisté František Závorka a Lubomír Jasínek, na Turnovsku byl těžce postižen zvláště komunistický odboj a jeho vedoucí činitelé v čele s Vilémem Hořením.
Drábské světničky v Příhrazských skalách či Babí pec na Kozákově - kde lidé v dobách minulých žili a tyto světničky jim poskytovaly útočiště a ochranu, o mnoho století později, poskytují úkryt partyzánům ve 2.sv. válce ...
Partyzánské oddíly z Čechů i uprchlých sovětských válečných zajatců - z Mnichovohradišťska si jmenujme oddíl majora Volka-Chranovského, v kraji pod Kumburkem vzpomínají na legendárního Artura Babajana, v Rovensku pod Troskami padl ještě na počátku května známý partyzánský velitel Ivan Karlovič Nelipovič.
Dělejme vše proto, aby se hrůzy světových válek už neopakovaly!
Období poválečné až součastnost ...
Začíná období bouřlivé růstu měst i venkova, rozorávání pro přírodu tolik potřebných, do dnešní doby neobnovených mezí a remízků - viz dnes tolik častější rychlé přívalové povodně, kolektivizace, shánění dobytka do společných spolků JZD, modernizace vsí a měst, stavba kulturních domů ...
V jednotlivých městech Českého ráje se modernizovala či nově vyrostla řada závodů - jenž jsou, či byli známé po celé zemi:
- Škoda-auto Mladá Boleslav, AZNP v Mladé Boleslavi, LIAZ v Mnichově Hradišti, strojírenské podniky Agrozet a Závody průmyslové automatizace v Jičíně, Strojtex v Dolním Bousově, Dioptra, Dias, Sklostroj a šroubárny v Turnově a řada textilních podniků - Kolora Semily, Severka Mnichovo Hradiště, Tiba Josefův Důl, Technolen Lomnice nad Popelkou, Juta Turnov, Vkus Jičín a jiné.
- Hračky TOFY Semily, ve Střelči se i nadále teží sklářské písky, ovoce se zpracovávala Fruta v Mnichově Hradišti a v Sobotce, výrobky z rákosu a orobince je proslavený Bakov nad Jizerou, sladkosti patří k Lomnici nad Popelkou.
- Specificky turnovské podniky jsou: Granát, Precióza a Monokrystaly.
Bohužel mnoho jmenovaných podniků již neexistuje a budoucnost do dnešní doby přeživších, je nejistá ...
Avšak rekreační střediska a četná ubytovací zařízení jen vkvétají.
Ani je snad nedokážu spočítat! Revoluční odborové hnutí vybudovalo velká rekreační zařízení v Sedmihorkách, na Hrubé a Malé Skále. V létě jsou v provozu kempinky v Příhrazech, v Branžeži (na obr.), v Drhlenách, Sedmihorkách, u Rumcajse v Jičíně a mnoho dalších :-)
Český ráj - kdysi a dnes!
Bezesporu každý si dnes pod pojmem Český ráj vybaví severovýchodní Čechy - oblast kolem Jičína, Turnova, Semil, Mnichova Hradiště ... Hned se mu vybaví hrady Trosky a Kost, či zámky Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Humprecht. Prachovské skalní město, Kozákov, Lázně Sedmihorky, pohádkový Jičín či cokoliv dalšího... Vybaví se nám CHKO existující již od roku 1955 (roku 2002 rozšířena o oblast Maloskalska a Prachovských skal) a jako taková nejstarší chráněná krajinná oblast v Česku. Oblast s významným a prestižním statusem Geopark UNESCO.
Ale ... (cit.textu p.Oldřicha Dvořáka, pokr.v albu)