Kozákov (744m.n.m) - Národní přírodní památka
... hora z drahokamů!
Geologicky a mineralogicky významná lokalita se zbytky polopřirozených lesních porostů a květnatých pastvin s roztroušenými stromy a keři ...
- Rozloha.: 162,83 ha
- Vyhlášeno.: 13.6.1985
- Oblast NPP.: na jihozápadních svazích Kozákova mimo vrcholovou část.
- Mezi obcemi.: Vesec, Prackov, Loktuše a Kozákov
- GPS
-
Fotogalerie Kozákova
Na vrcholu byla v roce 1928 postavena Riegrova turistická chata, v r.1962 částečně vyhořela a 22. dubna 1995 byla zpřístupněna 48 m vysoká rozhledna se 120 schody.
Je to nejvyšší hora Českého ráje, nabízí nám překrásné panoramatické rozhledy na Pojizeří, Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Ještědský hřbet, Lužické hory, České středohoří, Broumovskou i Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory, a dokonce i na pražský Petřín!
Kozákov je součástí geomorfologického celku Ještědsko - kozákovský hřbet ...
(Pohled z rozhledny na startovací plochu paraglidistů)
Geologickou stavbu Kozákova utváří vrstvy – permu, křídy a neogénu. Základní horninou je permská vyvřelina melafyr, odkrytá hlavně ve Votrubcově lomu v JZ částí chráněného území. V žílách a mandlích se nacházejí drahokamové odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, záhněda) a jiné minerály (zeolity, kalcit apod.). Velkou část západního svahu Kozákova zvýrazňují ukloněné kry svrchnokřídových (cenomanských) pískovců na lužickém zlomu s pozoruhodnými povrchovými tvary. Patří k nim hlavně Měsíční údolí s několika jeskyněmi a výklenky (Babí pec). Vrcholovou část i východní svah Kozákova tvoří sopečné horniny čedič a olivín - důkaz a pozůstatek nedávné to třetihorní činné sopky!
Pověst o Kozákově - aneb pověst o pasáčkovi, který ani netuší, že když hodí po koze kamenem, má tento kámen větší cenu než celé stádo, alespoň tak to zapsal již v polovině 15.století Aeneas Sylvius Piccolomini, pozdější papež Pius II.- viz.: Geologie Českého ráje.
(Pohled na Krkonoše - Zlaté návrší, Lysá hora, Malý Šišák, Kotel, Studniční hora ... a Semily)
-
Flóra: Lesní porosty s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris), včetně zbytků přirozených borů na chudších půdách, převážně smíšené listnaté porosty na bohatších půdách - buk lesní (Fagus sylvatica), smrkové monokultury, dub letní (Quercus robur), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Na suchých travnatých stanovištích rostou suchomilné a teplomilné druhy jako například hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) nebo mateřídouška vejčitá (Thymus pulëgiodes) -
viz.: Flora Českého ráje.
(Tatobity s kostelem sv.Vavřince ze 17.století ze svahu Kozákova)
-
Fauna: Příležitostně či pravidelně zde hnízdí výr velký (Bubo bubo), poštolka obecná (Falco tinnunculus), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes).
-
V lesních porostech tu hnízdí mimo jiné: králíček obecný (Regulus regulus), sýkora parukářka (Parus cristatus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula). Ze savců zde nachází velmi dobré podmínky kuna skalní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr vodní (Myotis daubentoni), netopýr ušatý (Plecotus auritus)
-
viz.: Fauna Českého ráje.
Studánka Radostná
Na jižním svahu hory se nachází studánka Radostná (616 m.n.m. - od roku 1841 je umístěna v kapličce a ohrazena dřevěným plůtkem. Voda z pramenu o vydatnosti 1,5 l./ sec zásobuje tři domy v obci.
Trkač dopravoval do roku 2004 z ní vodu do Riegrovy chaty na Kozákově, kterou hravě vytlačil o 120 metrů výš - jeho vynálezcem je Joseph Michel Montgolfier, jeden ze dvou francouzských bratrů Montgolfierů - jejichž horkovzdušný balón se k nebi veřejně prvně vznesl 5. června 1783 v městečku Annonay, tento den je považován za počátek balónového létání. Nyní vodu dopravuje vodní čerpadlo. Přístupná je po modré či žluté turistické značce.
Právě ona dala jméno turnovskému vlastivědnému sborníčku pro děti - čtěte více!
Pověst praví: ,,že pramen nezamrzá od té doby, co místní sedlák Matěj Kubáně pověsil na strom obrázek Panny Marie a každý den se u něho modlil, neboť pramen navštěvovali tři železní muži, usazení v hradu Drábovna pod Kozákovem, foukali do pramene až zmrzl - led drtily a v létě, kdy na polích rostla úroda, po svazích Kozákova, sypaly kusy ledu - ledové kroupy na pole a louky místních sedláků. Zásluhou dobrého Matěje muži odtáhli a pramen dává svou křišťálově čistou vodu i v těch největších mrazech" ...
Skalní hrad Drábovna
Na severozápadním svahu majestátně stojí pozůstatky skalního hradu Drábovna z 13.století ...
V historii byl velmi důležitou obranou staré obchodní stezky podél řeky Jizery, neboť fungoval jako hláska. Skalní hrad se rozprostíral na několika blocích pískovcové skály, nechyběl dřevěný most. Přístupný je po červené turistické značce - Zlaté stezce Českého ráje - z vrchu Kozákova (744 m) či Vesce. To však není jedinou zajímavostí místa - pozoruhodná je sama - sopečnou činností Kozákova do nadmořské výšky bez mála 700 m vyzdvižená - pískovcová kra, v níž byla světnice vytesána. Jde o nejvýše položený pískovcový útvar Českého ráje a s Adršpašským Křížovým vrchem (667m) i celé naší vlasti.
V Měsíčním údolí se nacházejí jeskynní převisy, pod nimiž byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení ...
Z hrany Měsíčního údolí - ,,Proskalí", kaňonu mezi dvojicí skloněných pískovcových ker (18 – 24°), převážně pevného cenomanského pískovce, na JZ úpatí Kozákova - tzv. 200 m dlouhá Polední hrana a 350-ti metrová Půlnoční strana (svého jména dostojí zejména v zimním období, kdy slunce na dno téměř nepustí :-) )
Ve skalních převisech byla prokázána přítomnost člověka z pozdní doby kamenné lidu kultury s keramikou nálevkovitých pohárů. Na skalních plošinách hojně roste borovice lesní (Pinus sylvestris), místy se jedná o zbytky přirozených borů. Spolu s ve skále tesanou Drábovnou nad kaňonem, jde o nejvýše položené pískovce v Českém ráji (667 m n. m.) a spolu s Děčínským Sněžníkem (723 m n.m.) a adršpašským Křížovým vrchem (667 m n.m.) i celé naší vlasti.
Na S a SZ svahu Kozákova v Měsíčním údolí (na obr.) naleznete tři hluboké skalní převisy, zvané pece - Babí pec, Kudrnáčova pec a Zemanova pec. Největší je Babí pec, jejíž 18 m široký a až 3 m vysoký vchod je otevřen k jihu. Hloubka Babí pece je 6-8 m. Druhá, Kudrnáčova pec, sousedící s Babí pecí, je podobná. Třetí, Zemanovu pec, naleznete o kus dál pod vrchem Drábovna - (viz výše).
Na severním svahu hory Kozákov se nachází 500 m dlouhá sjezdovka - tedy v zimě nezapomeňte lyže s sebou.SKOL! :-)
Vyznavače paraglidingu - (viz.:obr.3) jistě potěší tři startovací plochy (západ, jih a sever). Dvě z nich mají únikový prostor pro případ nepřeletění stromů.
A v neposlední řadě nesmím zapomenout na Mistrovství republiky v longboardingu - jenž první mistrovství se zde konalo již v roce 2010. Závodníci, z celého světa, se dolů řítí rychlostí až 100 km/h.
Votrubcův lom
Své zlatokopské štěstí můžete vyzkoušet ve známém Votrubcově lomu.
Kdysi sloužil jako těžiště polodrahých kamenů. Vysoký je asi 40 m a leží na jižním svahu Kozákova.
Lom je ve vlastnictví pana Votrubce a přístupný po domluvě s ním. Vstupenka do místního Muzea drahých kamenů je vstupenkou do lomu, případný Váš nalezený polodrahokam si zde můžete nechat vybrousit. V muzeu, v podzemních prostorách, naleznete tzv.: Klenotnici s unikátními pracemi studentů a učitelů Odborné školy pro broušení a zasazování drahokamů (dnes Střední uměleckoprůmyslová a Vyšší odborná škola v Turnově), založené roku 1884. Každoročně v červenci se tu také koná Mezinárodní šperkařské sympozium.
Otevírací doba: Duben - Září : Po - Ne 10:00 - 17:00, 60,-/20,-Kč, vratná záloha 100,- při zapůjčení kladívka.
Kozákovské acháty - jenž okouzlily svou krásou i Karla IV. - naleznete v kapli sv. Kříže na Karlštejně.
Neméně kouzelný Jaspis - je tvořen průsvitným až neprůhledným mikroskopicky krystalovaným křemenem, který je promísen s opálem. Hnědou, žlutohnědou až červenou barvu způsobují oxidy železa, jako např. goethit. Zelenou barvu způsobují minerály příbuzné slídám tzv. chlority, zdobí kapli sv. Václava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Vzácně se zde vyskytuje ryzí měď, goethit a další méně běžné minerály.
Fotogalerie Kozákova a jeho okolí od autora Rod Rich
